Systemický přístup

Tento krátký vhled do systemického přístupu je určen těm, kteří potřebují více informací k rozhodnutí, zda využt nabízené služby.

Zplnomocňování klientů

Systemické poradenství, terapie a koučování staví na předpokladu, že klient je odborníkem na vlastní život. I když je v tísni a říká, že neví, co má dělat a jak se postavit k věcem, které ho trápí, vždy je to jedině on, kdo rozhoduje, co se stane. Proto systemický přístup nic nenařizuje ani k ničemu nenabádá, nemoralizuje ani nepřesvědčuje. Snaží se pomoci klientům, aby nalezli takové způsoby řešení svých těžkostí, které budou odpovídat jejich přáním a potřebám a budou realisticky vycházet z jejich zdrojů a možností.

Systemické pojetí problému

Přívlastek "systemický" je odvozen od slova "systém". Poukazuje k tomu, že žijeme v systémech vztahů a komunikací a že vše živé má potenciál tvořit systémy. A protože naše problémy často vytváříme či zhoršujeme způsobem, jakým o nich uvažujeme nebo mluvíme, není nijak překvapivé, že také ony mohou mít podobu systému. Systemická práce se zaměřuje na to, jak problémové systémy ve společné práci "rozpustit" či alespoň pozměnit do té míry, aby se s nimi dalo žít.

Systemický způsob práce

Způsob systemické práce je založen na kladení otázek. To není nic nového. Již kdysi Sokrates pomáhal přivádět svými dotazy na svět ty pravé odpovědi a připodobňoval se k porodní bábě, která napomáhá zrození dítěte. Systemika vychází z představy, že všechny odpovědi klient nějak zná, jen si je nedokáže plně uvědomit, protože si neklade správné otázky. Systemické otázky jsou všeho druhu: škálovací, na zdroje, na řešení, na rozdíly, na zázrak... Odpověďmi na ně se vytváří změna.

Princip užitečnosti

Systemická práce je založena na představě užitečnosti. Jeví-li se klientovi práce jako přínosná, je obvykle na místě uvažovat o tom, že v ní spatřuje pro sebe užitek. Vodítka, kterých se při práci s klientem držet, aby práce byla k užitku, zformuloval americký terapeut a poradce Steve de Shazer:

• Nespravuj, co není rozbité
• Dělej víc toho, co funguje
• Když to nefunguje, dělej něco jiného

Systemická etika

Práce s klienty se v pomáhajících profesích vždy řídí etickými standardy. Pro systemický přístup jsou klíčové přijetí klienta, respekt, užitečnost a krása (nejen povinnost, ale i to, co se líbí).

Němečtí představitelé systemického přístupu, A. von Schlippe a A. Schweitzer vyjádřili čtyři základní stanoviska systemické etiky takto:

1. „Mysli a jednej s ohledem na ekologii (neboli: „Vždy existuje nějaký širší kontext.“)

2. Dej si pozor na své definice a hodnocení (neboli: „Také by tomu mohlo být úplně jinak.“)

3. Rozpomeň se na svou osobní zodpovědnost (neboli: „Neexistuje žádné správně a špatně, ale ty jsi součástí kontextu a vše, co činíš, má nějaké důsledky!“)

4. Dbej na to, abys respektujícím způsobem vytvářel rozdíly (neboli: „Dodej do klientova obrazu něco nového.“)